Mobily, vizualizace i paměť: tři cesty, jak učit s větším porozuměním

Co když mobily ve škole nejsou problém, ale nástroj?

(Libor Klubal – celý článek na původním webu autora)

Libor Klubal otevírá aktuální téma: mají být mobily ve škole zakázané, nebo naopak využívané? Ve svém článku ukazuje, že mobil může být velmi efektivním nástrojem pro zapojení celé třídy.
Představuje platformu LiveCloud, která umožňuje rychlé hlasování, sběr odpovědí nebo tvorbu slovních mraků bez nutnosti registrace. Novinkou je funkce Live Opinion, díky které mohou žáci vyjadřovat svůj názor umístěním bodu do grafu, mapy nebo vlastního obrázku.
To otevírá řadu možností – od práce s mapami v dějepise až po určování částí lidského těla nebo vyjádření názoru na průběh hodiny. Výhodou je zapojení všech žáků, nejen těch nejaktivnějších.

👉 Celý článek Libora Klubala najdete na jeho webu Moderní výuka.

Vidět znamená pochopit: síla vizualizace

(Iva Jelínková – celý článek "Jak fungují věci fungují" na původním webu autorky)

Iva Jelínková připomíná, jak důležitou roli hraje ve výuce vizualizace. Obrázky, schémata nebo animace dokážou zprostředkovat složité principy mnohem srozumitelněji než samotný text.
Jako inspiraci představuje projekt Animagraffs, který pomocí detailních animací a „rentgenových“ pohledů vysvětluje fungování různých zařízení a jevů – od gramofonu přes letadlo až po mechanické hodinky nebo VPN.

I když jsou videa v angličtině, lze snadno využít automatické titulky a jejich překlad do češtiny. Díky tomu se z nich stává dostupný nástroj pro výuku napříč předměty.

👉 Celý článek Ivy Jelínkové najdete na webu iSEN.

Takovej ten s takovou tou - jak to bylo na hodině

(Petra Boháčková – celý článek na původním webu autorky)

Petra Boháčková navazuje na svůj předchozí článek a ukazuje konkrétní podobu hodiny zaměřené na rozvoj paměti. Klíčovým principem je vybavování z paměti – tedy snaha si informace aktivně vybavit bez opory v textu.
Žáci pracovali s fyzikálními veličinami a jednotkami prostřednictvím různých aktivit: samostatné vybavování, sdílení ve dvojicích, krátké „diktáty“, práce s tabulkou i modifikované pexeso.
Důležitou součástí byla průběžná kontrola, aby si žáci nefixovali chyby, a také závěrečná reflexe.

Článek ukazuje, že i bez složitých technologií lze vytvořit hodinu, která vede k hlubšímu porozumění a lepšímu zapamatování.

👉 Celý článek Petry Boháčkové najdete na webu Dejte mi pevný bod.